Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) - baninka lesní v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Animalia - Živočichové
  • Kmen: Arthropoda - Členovci
  • Třída: Arachnida - pavoukovci
  • Řád: Oribatida - Pancířníci

Výskyt a rozšíření

  • Rozšíření ve světě: Holarktis
  • Výskyt na Vysočině: velmi hojný
Mapa výskytu - baninka lesní - Hermannia gibba

Lokality

Pancířník Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) – silvikolní, euryhygrický druh rozšířený v celé Holarktické oblasti. Poměrně hojný druh preferující jehličnatý a listový opad, nalezený celkem na 27 lokalitách v Kraji Vysočina. Pohled na dorsální stranu těla. Velikost těla 780-940 µm, foto Josef Starý.
Pancířník Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) – silvikolní, euryhygrický druh rozšířený v celé Holarktické oblasti. Poměrně hojný druh preferující jehličnatý a listový opad, nalezený celkem na 27 lokalitách v Kraji Vysočina. Pohled na dorsální stranu těla. Velikost těla 780-940 µm, foto Josef Starý.
Pancířník Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) – pohled na ventrální stranu těla s gnathosomatem, 4 páry kráčivých končetin a dominantním kladélkem, foto Josef Starý.
Pancířník Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) – pohled na ventrální stranu těla s gnathosomatem, 4 páry kráčivých končetin a dominantním kladélkem, foto Josef Starý.
Pancířník Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) – pohled na chodidlo a holeň druhého páru nohy a jedním drápkem, sensilem a ochrannými chlupy, foto Josef Starý.
Pancířník Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) – pohled na chodidlo a holeň druhého páru nohy a jedním drápkem, sensilem a ochrannými chlupy, foto Josef Starý.

Josef Starý, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

Doporučená citace

Starý J., 2017: Hermannia gibba (C.L.Koch, 1839) - baninka lesní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (27. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.