Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Eriophorum latifolium Hoppe - suchopýr širolistý v Kraji Vysočina

Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), PR Řeka [HB], 6.6.2007, foto Luděk Čech
Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), PR Řeka [HB], 6.6.2007, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • C2t = ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C2 = silně ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Suchopýr širolistý je euroasijský druh s dvěmi hlavními arelami výskytu. První je evropská zahrnující boreální a mírný pás Evropy od Britských ostrovů k Uralu. Druhá se rozprostírá na jižní a střední Sibiři, na ruském dálném východě a v Mongolsku. Ve střední Evropě roste suchopýr širolistý na minerotrofních rašeliništích a slatiništích s vyšším obsahem bází. Na našem území byl v minulosti hojný všude, kde se vyskytovala pro něj vhodná stanoviště, především v karpatské oblasti, v severních Čechách (Dokesko), na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách (Štěpánková in Kaplan et al. 2015). Vlivem destrukce stanovišť ustoupil a dnes se jedná o velice vzácný druh. Na Vysočině dokumentují dostupná floristická data jeho ústup velmi názorně. Navíc lze předpokládat, že počet lokalit byl pravděpodobně ještě vyšší, než ukazují dochované historické zdroje. Původně byl suchopýr širolistý na Vysočině přítomen ve vyšších a středních polohách. V nižších polohách byl vzácný nebo chyběl především díky absenci rašelinných a slatinných pramenišť. Za dramatickým ústupem druhu stojí především masivní likvidace rašelinných luk a pramenišť odvodněním. Vzhledem k tomu, že se jedná zřejmě o druh konkurenčně slabý, citlivý na změny vodního režimu, sukcesní změny rašelinných biotopů a změny trofie stanoviště zmizel často i na lokalitách, kde vlastní rašeliništní biotop zůstal zachován, ale velké změny doznalo jeho okolí. Do současnosti se dochovalo na Vysočině pouze okolo dvaceti lokalit. Na řadě lokalit jsou jeho populace nepatrné a čítají několik kvetoucích prýtů. Na druhou stranu druh může pravděpodobně dlouho přežívat ve sterilním stavu a při obnově optimálních podmínek biotopu se objevuje na místech, kde nebyl mnoho let pozorován (not. Ekrtová 2015 např. PR V Lísovech, PR Na Oklice). V posledních letech se ukazuje, že druh velmi dobře reaguje na výraznější narušení mechového patra při obnově drobných zvodnělých plošek v rašeliništní vegetaci (Ekrtová et al. 2015a,c).
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - suchopýr širolistý - Eriophorum latifolium

Lokality

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Eriophorum latifolium Hoppe - suchopýr širolistý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (6. 12. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.