Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Podporujeme přírodní rozmanitost Vysočiny

Seznamte se s aktivitami Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině a našich partnerů. Snažíme se přispět k poznání a ochraně naší přírody.

 

Vyšla Červená kniha květeny Vysočiny

Celkem bylo zpracováno 661 taxonů ohrožených rostlin, jejichž historický a současný výskyt v regionu je blíže komentován, doplněn mapkami jejich rozšíření a fotodokumentací pořízenou na území Kraje Vysočina a chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Obsáhlá publikace formátu A4 o rozsahu 537 stran je doplněna o historii botanického výzkumu a historii ochrany přírody na Vysočině. Zároveň obsahuje kompletní bibliografii cévnatých rostlin Vysočiny. Jedná se o populárně odbornou publikaci, ve které nechybí metodika, analýzy a komentáře k výsledkům, anglické summary a rejstříky. Hlavními autory publikace jsou regionální botanici Ing. Luděk Čech (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy), RNDr. Libor Ekrt, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), RNDr. Ester Ektrová, Ph.D. (Telč), Mgr. Jiří Juřička (Muzeum Vysočiny Jihlava) a Mgr. Jana Jelínková (Muzeum Vysočiny Třebíč). Trochu netradičně je vydavatelem Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, ale velmi rádi jsme toto významné dílo podpořili. Publikace by neměla chybět v knihovničce žádného z botaniků, ať už jste odkudkoliv, ani žádného regionálního učitele biologie, ochránce či milovníka přírody. Zakoupením publikace zároveň podpoříte vydávání takovýchto publikací i v budoucnu. Publikace je k dostání za 800 Kč (při zasílání poštou + 100 Kč poštovné a balné). Na osobním vyzvednutí je možné se předem domluvit prozatím v Telči, Havlíčkově Brodě, Jihlavě a Chotěboři. Objednávky zasílejte Ester Ekrtové (ester.hofhanzlovacentrum.cz). Drobná ochutnávka je k dispozici ZDE.

 

Zapojte se do mapování a sčítání labutí

V roce 2021 bychom rádi zmapovali rozšíření labutí velkých na Vysočině a v CHKO Žďárské vrchy. Zaznamenávají se všechny výskyty, zejména hnízdící páry a počty mláďat. Při kontrolách lokalit jsou vítány i údaje o ostatních ptácích, kteří se na lokalitě vyskytují. Data zadávejte do AVIFu. Celkově máme do roku 2020 na Vysočině a v CHKO Žďárské vrchy údaje o výskytu labutí na více než 500 vodních plochách (jedná se o lokality s výskytem, nikoliv s hnízděním), jejichž přehled je k dispozici ke stažení zde: LabutVelka-Lokality.xls. Pomozte objevit další nové lokality a zjistit, na kterých lokalitách labutě hnízdí. Pokud to půjde, tak u mláďat rozlišujte počty bílých a hnědých jedinců (v AVIFu uveďte do poznámky). Vhodné je k tomu využít Čtvrtkvadrátové sčítání druhů (viz níže). Všem, kteří se do sčítání labutí zapojí, děkujeme za spolupráci.

Výpis dat z databáze AVIF České společnosti onitologické: pro labuť velkou na Vysočině v roce 2021.

 

Zapojte se do Čtvrtkvadrátového sčítání druhů

Dosud nám v ČR chybí jednotná metodika pro hodnocení trendů méně běžných druhů. Pro běžné druhy existuje Liniové sčítání druhů (LSD) a její předchůdce Jednotný program sčítán ptáků (JPSP), pro méně běžné druhy však existují různé metodiky (např. v rámci monitoringu naturových druhů, monitoringu jednotlivých pracovních skupin ČSO), které se v průběhu času mění, liší se po regionech i po druzích a žádné jednotné výstupy neexistují.

Jak ze samotného názvu vyplývá, základní mapovací jednotkou je čtvrtina standartního mapovacího kvadrátu. Vždy během hnízdní sezóny se pro druhy, pro které to bude možné, zjistí počet obsazených teritorií v daném čtvrtkvadrátu, a porovnají se výsledky s předchozím rokem. Orientační mapy jednotlivých mapovacích kvadrátů používaných v ČR jsou k dispozici např. zde: http://biblioteka.cz/Pages/Lokality/MapovaPole_MapaSiteCR.aspx.

Do sčítání se může zapojit každý, kdo si vybere alespoň 1 čtvrtkvadrát, který má rozlohu cca 5,6 x 6,0 km a je definován výše uvedenou kvadrátovou sítí. Základní kvadrát je označen 4 ciferným číslem a jeho čtvrtiny se značí malými písmeny a, b, c, d (v pořadí znázorněném níže).

  6558a

  6558b

  6558c

  6558d

 

Ve vybraném čtvrtkvadrátu se během hnízdního období pokusíme zmapovat pokud možno všechna hnízdní teritoria alespoň některého z méně běžných druhů. Rok 2021 je první testovací rok s tím, že by čtvrtkvadrátové sčítání druhů probíhalo každoročně. Přidejte se a pomozte vychytat případná úskalí tohoto sčítání. Podle libosti si můžete vybrat třeba více čtvrtkvadrátů, ve kterých zmapujete jen pár vybraných druhů (nebo i jen jeden). Anebo naopak se soustřeďte na co nejvíce druhů v jednom čtvrtkvadrátu. Pamatujte, že i nula je výsledek. Důležité bude pak meziroční srovnání.

Sčítá se způsobem terénního průzkumu, kdy se v daném čtvrtkvadrátu opakovaně navštěvují všechny vhodné lokality s odpovídajícími biotopy, kde by se mohl námi sčítaný druh vyskytovat. Vhodné je též využití akustických záznamníků (zejména pro noční a skrytě žijící druhy). Žádoucí je všechna data zadávat do AVIFu, aby bylo možné případné nejasnosti dořešit i dodatečně. Zároveň je tak možné sdílet data s kolegy, kdy se můžeme vzájemně domlouvat na spolupráci při sčítání ve stejných polích, případně jakékoliv příležitostné záznamy od jiných pozorovatelů využijí ti, kdo mapují dané pole podrobně. Do databáze nezadáváme přesná umístění hnízd citlivých druhů, kde by mohlo vadit jejich rušení (např. orel mořský, čáp černý, výr velký, jeřáb popelavý).

Hlavní hodnocenou početní jednotkou pro každý čtvrtkvadrát by měl být počet obsazených teritorií. Obsazené teritorium je tehdy, pokud je ve vhodném hnízdním prostředí během hnízdního období zaznamenán kompletní pár anebo teritoriálně se chovající jedinec (zpívající samec, dospělec odpoutávající pozornost od případného hnízda či vyvedených mláďat, čerstvě vyvedená mláďata…). Nižší kategorií je prostý počet pozorování, resp. počet lokalit s pozorovaným druhem, lépe s pokud možno co nejpřesnější početností daného druhu. Na druhou stranu vyšší kategorií je počet prokazatelně hnízdících párů, což je ale u některých druhů časově velmi náročné zjišťovat. Soustřeďme se tedy hlavně na ten počet obsazených teritorií. Zapojit se mohou i začátečníci a vyzkoušet si to třeba na čápech bílých či labutích velkých. Nejjedodušší je zadávat data průběžně do AVIFu a po skončení hnízdní sezóny si vyhodnotit celkový počet obsazených teritorií ve sledovaných čtvrtkvadrátech. Výsledky porsím odevzdávejte do konce listopadu na e-mail vojtech.kodetemail.cz.

Seznam ptáků ČR s uvedením vhodnosti pro zařazení do čtvrtkvadrátového sčítání a návrhem vyhodonocování je k dispozici ke stažení zde: CSD-SeznamPtaku.xls.

Formulář pro zasílání výsledků Čtvrtkvadrátového sčítání druhů je k dispozici ke stažení zde: CSD-Vysledky.xls.

Čtvrtkvadráty ke stažení (Slavík 1971, AOPK 2009):

AOPK, 2009: Pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4). – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, online.

SLAVÍK B., 1971: Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR. – Zprávy Československé botanické společnosti 6: 55-62.

 

Všem, kteří se do sčítání zapojí, děkujeme za spolupráci.

Vojtěch Kodet

Pobočka ČSO na Vysočině