Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Chvostoskoci Vysočiny

Peter Čuchta, 2017

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

 

Obsah

1) Kolik druhů chvostoskoků žije na Vysočině?

2) Seznam chvostoskoků (Collembola) Vysočiny

2.1) Systematický přehled chvostoskoků Vysočiny

2.2) Abecední seznam chvostoskoků Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam chvostoskoků Vysočiny podle latinských jmen

3) Nejvýznamnější lokality chvostoskoků Kraje Vysočina

4) Bibliografie chvostoskoků Vysočiny

5) Metodika

 

1) Kolik druhů chvostoskoků žije na Vysočině?

Chvostoskoci (Collembola) žijí většinou v půdě anebo v opadu na jejím povrchu. Epigeičtí chvostoskoci (žijící při povrchu) bývají různě zbarvení, zatímco euedafické druhy (žijící v hlubších vrstvách) nemají pigmentované tělo a často mají redukovanou skákací vidličku (furku), která jim může i úplně chybět. Z 345 druhů doložených na území České republiky bylo v Kraji Vysočina dosud zjištěno 74 druhů.

 

2) Seznam chvostoskoků (Collembola) Vysočiny

2.1) Systematický přehled chvostoskoků Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Šestinozí = šestinožci (Hexapoda)
Třída: Skrytočelistní (Entognatha)
Řád: Chvostoskoci (Collembola)
Podřád: Poduromorpha (Poduromorpha)
Čeleď: Neanuridae (Neanuridae)
Podčeleď: Frieseinae (Frieseinae)
Podčeleď: Pseudachorutinae (Pseudachorutinae)
Čeleď: Hypogastruridae (Hypogastruridae)
Čeleď: Larvěnkovití (Onychiuridae)
Podčeleď: Onychiurinae (Onychiurinae)
Čeleď: Tullbergiidae (Tullbergiidae)
Podčeleď: Stenaphorurinae (Stenaphorurinae)
Podčeleď: Tullbergiinae (Tullbergiinae)
Čeleď: Odontellidae (Odontellidae)
Podřád: Entomobryomorpha (Entomobryomorpha)
Čeleď: Olověnkovití (Tomoceridae)
Podčeleď: Tomocerinae (Tomocerinae)
Čeleď: Poskokovití (Isotomidae)
Podčeleď: Anurophorinae (Anurophorinae)
Podčeleď: Pachyotominae (Pachyotominae)
Podčeleď: Isotominae (Isotominae)
Podčeleď: Proisotominae (Proisotominae)
Čeleď: Huňatkovití (Entomobryidae)
Podčeleď: Entomobryinae (Entomobryinae)
Podčeleď: Orchesellinae (Orchesellinae)
Podčeleď: Lepidocyrtinae (Lepidocyrtinae)
Podřád: Srostločlenky (Symphypleona)
Čeleď: Katiannidae (Katiannidae)
Čeleď: Podrepkovití (Sminthuridae)
Podčeleď: Sminthurinae (Sminthurinae)
Podčeleď: Sphyrothecinae (Sphyrothecinae)
Čeleď: Arrhopalitidae (Arrhopalitidae)
Čeleď: Sminthurididae (Sminthurididae)
Podřád: Zrněnky (Neelipleona)
Čeleď: Zrněnkovití (Neelidae)

 

2.2) Abecední seznam chvostoskoků Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

 

2.3) Abecední seznam chvostoskoků Vysočiny podle latinských jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

 

4) Bibliografie chvostoskoků Vysočiny

Dosud žádná bibliografie chvostoskoků zájmového regionu neexistuje. Výskyt chvostoskoků v Kraji Vysočina nebyl dosud studován a zde prezentované výsledky jsou prvními publikovanými údaji o výskytu druhů této skupiny v regionu.

 

5) Metodika

Seznam a rozšíření chvostoskoků Vysočiny

Seznam, výskyt a rozšíření chvostoskoků v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného výskytu a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem a excerpcí dostupné historické i současné literatury. Výsledky projektu budou postupně prezentovány na tomto webu.

Metodika terénních sběrů a zpracování materiálu

Pro zachycení co největší diverzity chvostoskoků se na zkoumaných lokalitách odebíraly kvalitativní vzorky různých substrátů, jako např. opad listnatých i jehličnatých dřevin, svrchní humusová vrstva půdy, trsy mechů, trouch atd., pro podchycení co nejširšího spektra heterogenity stanoviště. Vzorky byly poté zpracovány metodou Tullgrenova extraktoru. Získaní zástupci půdní mezofauny byli roztříděni podle taxonomických skupin. Chvostoskoci byli instalováni do trvalých mikroskopických preparátů pro účely determinace. Preparáty byly připravené standardní metodou: odbarvení v 1% hydroxidu draselném (KOH), zprůhlednění v roztoku chloralfenolu a následná fixace jedinců v médiu dle Swanna. Determinace na druhové úrovni proběhla za použití světelného mikroskopu s fázovým kontrastem a současných taxonomických klíčů.

Odborný garant: RNDr. Peter Čuchta, Ph.D., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.