Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Ornitologické záznamy

Výpis dat z databáze AVIF České společnosti ornitologické pro:

 

Vybrané souhrny záznamů (mapy, grafy) pro jednotlivé druhy naleznete na těchto webových stránkách v sekci Ptáci, kde jsou odkazy na jednotlivé druhy.

 

Zapojte se do mapování a sčítání ptáků na Vysočině

Každý údaj pozorovaného jedince lze využít pro různé způsoby vyhodnocení. Nejvíce jsou využitelná data z kompletních seznamů z jednotlivých lokalit s uvedením času pozorování, ale už jeden prostý záznam může zaplnit prázdné místo na mapě. Pokud nemáte prostor a čas či znalosti zaznamenávat v rámci kompletního seznamu všechny drobné pěvce na lokalitě, ale zvládnete zaznamenat kompletní seznam nepěvců, uveďte to do poznámky k danému pozorování (kompletní seznam nepěvců).

 

Příklady využití dat

Z dat mohou být sestaveny mapky rozšíření, a to např. výskyty bodové, v jednotlivých katastrálních územích, v jednotlivých geomorfologických okrscích či mapovacích kvadrátech nebo jejich částech (třeba čtvrtkvadrátech) apod. V mapách může být rozlišeno, zda se jedná o výskyt v době hnízdění (případně zda se jedná přímo o prokázané hnízdění, nebo jen pravděpodobné či možné – viz metodika mapování hnízdního rozšíření) či výskyty v mimohnízdním období (tah, zimování). Mapky mohou znázorňovat výskyty v jednom roce či v různých časových intervalech.

 

Obr.: Souhrn všech známých výskytů jespáka křivozobého (Calidris ferruginea) v Kraji Vysočina do roku 2017 (která byla databázově zpracována, některé starší publikované údaje ještě čekají na zpracování).

Mapa výskytu - jespák křivozobý - Calidris ferruginea

 
 

Obr.: Záznamy labutě velké (Cygnus olor) z let 2001 - 2017 v jednotlivých katastrálních územích v Kraji Vysočina. Při více záznamech v jednom katastru v různých měsících jsou přednostně zobrazeny měsíce v hnízdním období, následuje jaro, podzim, zima (0 = údaj z daného katastru existuje, ale bez uvedení konkrétního měsíce pozorování). Z mapky je vidět, že se jedná o druh, který se na Vysočině vyskytuje v hnízdním období, ale existují ještě poměrně velká bílá místa, odkud labuť velká není uváděna.Záznamy z let 2001 - 2017 v jednotlivých katastrálních územích v Kraji Vysočina.

 

Obr.: Záznamy brkoslava severního (Bombycilla garrulus) z let 2001 - 2017 v jednotlivých katastrálních územích v Kraji Vysočina. Při více záznamech v jednom katastru v různých měsících jsou přednostně zobrazeny měsíce v hnízdním období, následuje jaro, podzim, zima. Z mapky je vidět, že se jedná o druh, který na Vysočině zimuje, případně se vyskytuje na průtahu.Záznamy z let 2001 - 2017 na jednotlivých katastrálních územích v Kraji Vysočina. 

Obr.: Záznamy bukače velkého (Botaurus stellaris) v Kraji Vysočina v jednotlivých mapovacích kvadrátech s rozlišením současného (od r. 2001) a pouze historického (do r. 2000) výskytu.

Mapa výskytu - bukač velký - Botaurus stellaris


 

Pokud máme data z akustických záznamníků, kde můžeme ke každému záznamu přiřadit i přesný čas, lze z těchto dat zobrazovat např. průběh hlasové aktivity daného druhu během dne či celého roku. Pro tyto grafy lze využít i každý záznam v AVIFu, pokud je tam uvedeno, že se jednalo o zpívajícího pták a je uveden přesný čas (pro celoroční grafy jsou využitelná např. i data s časovým intervalem do 15 minut).

 

Obr.: Akustická aktivita (zpěv, hlas) kosa černého (Turdus merula) během roku vyhodnocená z pořízených nahrávek v letech 2008 - 2014.

Akustická aktivita druhu během roku vyhodnocená z pořízených nahrávek.

 

 

Pro hodnocení vzácnosti jednotlivých druhů a hodnocení změn početnosti jsou velmi dobře využitelná data z kompletních seznamů, a to jak z pořízených akustických záznamníků, tak z přímých pozorování. Pro obě metody je vhodné data hodnotit samostatně. Druhy na Vysočině tak rozlišujeme na velmi běžné, běžné, časté, méně časté, řídké, vzácné, velmi vzácné a raritní (blíže viz metodika na těchto webových stránkách v sekci Ptáci).

 

Obr.: Procentuální zastoupení kosa černého (Turdus merula) v kompletních seznamech na Vysočině v jednotlivých měsících během roku [modře: v kompletních seznamech z Avifaunistické databáze ČSO (AVIF) = pozorované a slyšené druhy při prezenční kontrole; oranžově: v kompletních seznamech z akustického mapování (AM) = zvukově se projevující druhy na pořízených nahrávkách].

Procentuální zastoupení druhu v kompletních seznamech na Vysočině v jednotlivých měsících během roku [modře: v kompletních seznamech z Avifaunistické databáze ČSO (AVIF) = pozorované a slyšené druhy při prezenční kontrole; oranžově:  v kompletních seznamech z akustického mapování (AM) = zvukově se projevující druhy na pořízených nahrávkách].

 

Obr.: Porovnání procentuálního zastoupení vybraných druhů drozdovitých v kompletních seznamech z akustického mapování (zvukově se projevující druhy na pořízených nahrávkách) na Vysočině v jednotlivých měsících během roku.

Porovnání procentuálního zastoupení vybraných druhů drozdovitých v kompletních seznamech z akustického mapování (zvukově se projevující druhy na pořízených nahrávkách) na Vysočině v jednotlivých měsících během roku.  

 

Věřím, že daleko není doba, kde se nám budou výše uvedené mapky a grafy generovat automaticky z databází a budeme mít k dispozici jak průběžné výsledky, tak každoroční podrobné výsledky pro všechny druhy. Dokud to nebude fungovat automaticky, budeme se snažit mapky a grafy občas aktualizovat sami. Pro usnadnění zpracování je nejlepší, pokud jsou data v jedné databázi a co nejpodrobnější. Zejména pokud jsou lokalizovaná co nejpřesněji bodem na lokalitu, kde byl druh zaznamenán, což vhodně umožňuje databáze ČSO AVIF, jejímž prostřednictvím lze shromažďovat data i přímo v terénu s využitím mobilního telefonu díky aplikaci AVIFMobile.

Získaná data umožňují vyhodnocení ornitologicky významných lokalit, abychom znali ochranářské priority, které lokality je důležité přednostně chránit. Díky dostupným údajům se již podařilo zachránit řadu hnízdišť chráněných a ohrožených druhů. Významné lokality jsou zařazovány mezi „evidované lokality ochrany přírody“ v Kraji Vysočina. V posledních letech se nám podařilo prosadit dokoce vyhlášení několika ornitologicky významných lokalit jako maloplošná zvláště chráněná území (např. přírodní památka Starý Přísecký rybník, přírodní památka Ptáčovské rybníky). Nejvýznamnější pozorování budou každoročně publikována v časopise Crex.

Nálezy zraněných ptáků na Vysočině hlaste/předávejte do záchranné stanice Pavlov (Pavlov u Ledče nad Sázavou, www.stanicepavlov.cz, zachranazviratstanicepavlov.cz, tel. 734 309 798 - Zbyšek Karafiát).

Podezřelé nálezy uhynulých živočichů, kde lze předpokládat jejich otravu, hlaste celorepublikové koordinátorce Kláře Hlubocké (hlubockabirdlife.cz, tel. 606 412 422).

Nálezy uhynulých ptáků pod dráty el. vedení a pod el. sloupy na Vysočině zadávejte do AVIFu a hlaste Václavu Hlaváčovi (vaclav.hlavacnature.cz) - ideálně zaslat polohu a fotodokumentaci mrtvého jedince a příslušného místa, zejména daného sloupu, kde k úrazu došlo.

Kromě příležitostného sběru ornitologických dat se můžete zapojit do podrobnějšího zpracování některé z lokalit, podrobnějšího mapování nějakého svého oblíbeného druhu nebo do některého ze systematičtějších monitorovacích programů, jako je např. liniové sčítání druhů (LSD) pro zkušené ornitology, nebo na Vysočině nově zavedené čtvrtkvadrátové sčítání druhů (ČSD), do kterého se může zapojit úplně každý.

 

Čtvrtkvadrátové sčítání druhů

Dosud nám v ČR chybí jednotná metodika pro hodnocení trendů méně běžných druhů. Pro běžné druhy existuje LSD a její předchůdce Jednotný program sčítán ptáků (JPSP), pro méně běžné druhy však existují různé metodiky (např. v rámci monitoringu naturových druhů, monitoringu jednotlivých pracovních skupin ČSO), které se v průběhu času mění, liší se po regionech i po druzích a žádné jednotné výstupy neexistují.

Jak ze samotného názvu vyplývá, základní mapovací jednotkou je čtvrtina standartního mapovacího kvadrátu. Orientační mapy jednotlivých mapovacích kvadrátů používaných v ČR jsou k dispozici např. zde: http://biblioteka.cz/Pages/Lokality/MapovaPole_MapaSiteCR.aspx.

Do sčítání se může zapojit každý, kdo si vybere alespoň 1 čtvrtkvadrát, který má rozlohu cca 5,6 x 6,0 km a je definován výše uvedenou kvadrátovou sítí. Základní kvadrát je označen 4 ciferným číslem a jeho čtvrtiny se značí malými písmeny a, b, c, d (v pořadí znázorněném níže).

  6558a

  6558b

  6558c

  6558d

 

Ve vybraném čtvrtkvadrátu se během hnízdního období pokusíme zmapovat pokud možno všechna hnízdní teritoria alespoň některého z méně běžných druhů. Rok 2021 je první testovací rok s tím, že by čtvrtkvadrátové sčítání druhů probíhalo každoročně. Přidejte se a pomozte vychytat případná úskalí tohoto sčítání. Podle libosti si můžete vybrat třeba více čtvrtkvadrátů, ve kterých zmapujete jen pár vybraných druhů (nebo i jen jeden). Anebo naopak se soustřeďte na co nejvíce druhů v jednom čtvrtkvadrátu. Pamatujte, že i nula je výsledek. Důležité bude pak meziroční srovnání.

 

Cílovými druhy na Vysočině jsou zejména (přičemž prioritní druhy pro rok 2021 jsou uvedeny tučně):

  • Husa velká (Anser anser)
  • Labuť velká (Cygnus olor)
  • Husice nilská (Alopochen aegyptiaca)
  • Kachnička mandarínská (Aix galericulata)
  • Čírka modrá (Spatula querquedula)
  • Lžičák pestrý (Spatula clypeata)
  • Kopřivka obecná (Mareca strepera)
  • Čírka obecná (Anas crecca)
  • Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)
  • Polák velký (Aythya ferina)
  • Polák chocholačka (Aythya fuligula)
  • Hohol severní (Bucephala clangula)
  • Morčák velký (Mergus merganser)
  • Jeřábek lesní (Tetrastes bonasia)
  • Koroptev polní (Perdix perdix)
  • Křepelka polní (Coturnix coturnix)
  • Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
  • Potápka roháč (Podiceps cristatus)
  • Potápka černokrká (Podiceps nigricollis)
  • Čáp černý (Ciconia nigra)
  • Čáp bílý (Ciconia ciconia)
  • Bukač velký (Botaurus stellaris)
  • Bukáček malý (Ixobrychus minutus)
  • Volavka popelavá (Ardea cinerea)
  • Volavka bílá (Ardea alba)
  • Včelojed lesní (Pernis apivorus)
  • Krahujec obecný (Accipiter nisus)
  • Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
  • Moták pochop (Circus aeruginosus)
  • Moták lužní (Circus pygargus)
  • Luňák červený (Milvus milvus)
  • Luňák hnědý (Milvus migrans)
  • Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
  • Chřástal vodní (Rallus aquaticus)
  • Chřástal polní (Crex crex)
  • Chřástal kropenatý (Porzana porzana)
  • Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
  • Lyska černá (Fulica atra)
  • Jeřáb popelavý (Grus grus)
  • Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
  • Kulík říční (Charadrius dubius)
  • Sluka lesní (Scolopax rusticola)
  • Bekasina otavní (Gallinago gallinago)
  • Pisík obecný (Actitis hypoleucos)
  • Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
  • Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus)
  • Holub doupňák (Columba oenas)
  • Hrdlička divoká (Streptopelia turtur)
  • Výr velký (Bubo bubo)
  • Puštík obecný (Strix aluco)
  • Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
  • Sýc rousný (Aegolius funereus)
  • Kalous ušatý (Asio otus)
  • Ledňáček říční (Alcedo atthis)
  • Dudek chocholatý (Upupa epops)
  • Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
  • Strakapoud prostřední (Dendrocoptes medius)
  • Strakapoud malý (Dryobates minor)
  • Datel černý (Dryocopus martius)
  • Žluna zelená (Picus viridis)
  • Žluna šedá (Picus canus)
  • Ostříž lesní (Falco subbuteo)
  • Ťuhýk obecný (Lanius collurio)
  • Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)
  • Žluva hajní (Oriolus oriolus)
  • Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)
  • Kavka obecná (Coloeus monedula)
  • Vrána černá (Corvus corone)
  • Vrána šedá (Corvus cornix)
  • Krkavec velký (Corvus corax)
  • Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)
  • Skřivan lesní (Lullula arborea)
  • Chocholouš obecný (Galerida cristata)
  • Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
  • Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides)
  • Pěnice vlašská (Sylvia nisoria)
  • Lejsek šedý (Muscicapa striata)
  • Slavík modráček (Luscinia svecica)
  • Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
  • Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca)
  • Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)
  • Lejsek malý (Ficedula parva)
  • Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
  • Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola)
  • Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)
  • Skorec vodní (Cinclus cinclus)
  • Konipas luční (Motacilla flava)
  • Linduška luční (Anthus pratensis)
  • Hýl rudý (Carpodacus erythrinus)
  • Strnad luční (Emberiza calandra)

Sčítá se způsobem terénního průzkumu, kdy se v daném čtvrtkvadrátu opakovaně navštěvují všechny vhodné lokality s odpovídajícími biotopy, kde by se mohl námi sčítaný druh vyskytovat. Vhodné je též využití akustických záznamníků (zejména pro noční a skrytě žijící druhy). Žádoucí je všechna data zadávat do AVIFu, aby bylo možné případné nejasnosti dořešit i dodatečně. Zároveň je tak možné sdílet data s kolegy, kdy se můžeme vzájemně domlouvat na spolupráci při sčítání ve stejných polích, případně jakékoliv příležitostné záznamy od jiných pozorovatelů využijí ti, kdo mapují dané pole podrobně. Do databáze nezadáváme přesná umístění hnízd citlivých druhů, kde by mohlo vadit jejich rušení (např. orel mořský, čáp černý, výr velký, jeřáb popelavý).

Hlavní hodnocenou početní jednotkou pro každý čtvrtkvadrát by měl být počet obsazených teritorií. Obsazené teritorium je tehdy, pokud je ve vhodném hnízdním prostředí během hnízdního období zaznamenán kompletní pár anebo teritoriálně se chovající jedinec (zpívající samec, dospělec odpoutávající pozornost od případného hnízda či vyvedených mláďat, čerstvě vyvedená mláďata…). Nižší kategorií je prostý počet pozorování, resp. počet lokalit s pozorovaným druhem, lépe s pokud možno co nejpřesnější početností daného druhu. Na druhou stranu vyšší kategorií je počet prokazatelně hnízdících párů, což je ale u některých druhů časově velmi náročné. Soustřeďme se tedy hlavně na ten počet obsazených teritorií. Zapojit se mohou i začátečníci a vyzkoušet si to třeba na čápech bílých či labutích velkých. Nejjedodušší je zadávat data průběžně do AVIFu a po skončení hnízdní sezóny si vyhodnotit celkový počet obsazených teritorií ve sledovaných čtvrtkvadrátech. Výsledky odevzdávejte do konce listopadu.

Seznam ptáků ČR s uvedením vhodnosti pro zařazení do čtvrtkvadrátového sčítání a návrhem vyhodonocování je k dispozici ke stažení zde: CSD-SeznamPtaku.xls.

Formulář pro zasílání výsledků čtvrtkvadrátového sčítání druhů je k dispozici ke stažení zde: CSD-Vysledky.xls.

Čtvrtkvadráty ke stažení (Slavík 1971, AOPK 2009):

AOPK, 2009: Pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4). – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, online.

SLAVÍK B., 1971: Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR. – Zprávy Československé botanické společnosti 6: 55-62.

 

Mapování a sčítání labutí na Vysočině

Zapojte se do mapování a sčítání labutí velkých na Vysočině a v CHKO Žďárské vrchy v roce 2021. Zaznamenávají se všechny výskyty, zejména hnízdící páry a počty mláďat. Při kontrolách lokalit jsou vítány i údaje o ostatních ptácích, kteří se na lokalitě vyskytují. Data zadávejte do AVIFu. Celkově máme do roku 2020 na Vysočině a v CHKO Žďárské vrchy údaje o výskytu labutí na více než 500 vodních plochách (jedná se o lokality s výskytem, nikoliv s hnízděním), jejichž přehled je k dispozici ke stažení zde: LabutVelka-Lokality.xls. Pomozte objevit další nové lokality a zjistit, na kterých lokalitách labutě hnízdí.

Výpis dat z databáze AVIF České společnosti onitologické: pro labuť velkou na Vysočině v roce 2021.

Cílem je zjistit co nejvíce lokalit, kde labutě velké hnízdí. Vhodné je k tomu využít Čtvrtkvadrátové sčítání druhů (viz výše).

 

Hodnocení stanovišť na základě indikačních druhů ptáků

Hodnocení je založeno na přítomnosti vybraných charakteristických druhů ptáků daného stanoviště. Metodiky hodnocení přírodních i nepřírodních stanovišť na základě indikačních druhů ptáků a excelové hodnotící tabulky jsou k dispozici ke stažení zde:

IndikacniDruhyPtakuPrirodnichStanovistCR2016.pdf

PtaciPrirodnichStanovist-HodnoticiTabulky.xls

IndikacniDruhyPtakuNeprirodnichStanovistCR2016.pdf

PtaciNeprirodnichStanovist-HodnoticiTabulky.xls

 

Děkuji za spolupráci a těším se na společné výsledky.

Za Pobočku ČSO na Vysočině,

Vojtěch Kodet

Aktualizováno 27. 3. 2021