Příroda Vysočiny

Opatření k podpoře koroptve polní a ostatních druhů zemědělské krajiny

Realizátor projektu:

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

Termín realizace:

2025-2029

Místo realizace:

11 lokalit v Kraji Vysočina na celkové rozloze 15,27 ha (9 v okrese Havlíčkův Brod, 2 v okrese Žďár nad Sázavou na území CHKO Žďárské vrchy).

Předmět projektu:

Cílem projektu je vytvoření optimálního biotopu pro koroptev polní Perdix perdix, aby se zvýšil potenciál její reprodukční úspěšnosti na vybraných plochách orné půdy. Koroptev polní potřebuje pro hnízdění rozmanité podmínky, které zajistí přítomnost hmyzu pro výživu kuřat, holou půdu pro sušení a popelení a vysokou vegetaci, která poskytuje úkryt před predátory. V ideálních podmínkách může úspěšně hnízdit na ploše přibližně 1 hektaru. V současné zemědělské krajině však musí koroptev překonávat mnohem větší vzdálenosti mezi jednotlivými biotopy, což vede ke zvýšené predaci a snížené úspěšnosti hnízdění. Navrhovaná opatření se zaměřují na zvýšení heterogenity zemědělské krajiny, aby měla koroptev všechny potřebné zdroje v rámci jedné plochy. Vytvořená mozaika krajiny bez užívání biocidů přinese benefity nejen pro koroptev, ale i pro další druhy ohrožené úbytkem biotopů v důsledku intenzifikace zemědělství.

Financování projektu:

Projekt je financován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu životní prostředí; výše příspěvku: 4 396 113 Kč. Finanční prostředky budou využity na managementová opatření, díky kterým dojde ke zlepšení podmínek pro výskyt ohrožených druhů zemědělské krajiny.

Popis projektu:

Od 1. října 2025 byl na Vysočině zahájen víceletý projekt na podporu koroptve polní Perdix perdix a dalších druhů zemědělské krajiny. Projekt si klade za cíl oživit populaci jednoho z nejvíce ohrožených ptáků našich polí. Pobočka ČSO na Vysočině spolupracuje na projektu s 11 zemědělskými subjekty.

Koroptev byla kdysi běžným obyvatelem polní krajiny. Před druhou světovou válkou žilo v ČR přibližně šest milionů těchto ptáků. Dnes se jejich počet odhaduje na pouhých 8 až 16 tisíc párů a řadí se mezi ohrožené druhy. Takto dramatický pokles je způsoben především intenzifikací zemědělství, která zahrnuje velkoplošné hospodaření, používání chemických hnojiv a pesticidů a eutrofizaci krajiny. Tyto změny zásadně ovlivňují dostupnost potravy a úkrytů pro koroptve. Zároveň se snižuje úspěšnost jejich hnízdění.

Koroptev polní má specifické nároky na své hnízdní prostředí – potřebuje hmyzem bohatá stanoviště pro krmení kuřat, holou půdu pro sušení a popelení a dostatek vysoké vegetace, která by je chránila před predátory. V ideálních podmínkách může koroptev hnízdit na ploše asi jednoho hektaru, pokud je zde vhodná mozaika rozmanitých stanovišť. Současná zemědělská krajina je však příliš homogenní a ptáci musí překonávat větší vzdálenosti mezi vhodnými stanovišti, což výrazně zvyšuje riziko predace a snižuje jejich přežívání.

Jedna z ploch vyčleněná pro realizaci mozaiky různých biotopů v rámci projektu.

Projekt se zaměřuje na vytvoření pestré mozaiky různých biotopů přímo v zemědělské krajině. Ta zahrnuje nízké kvetoucí trávníky, úhory, biopásy a směsné osevy s minimálním použitím agrochemikálií. Takové prostředí by mělo zlepšit podmínky nejen pro koroptev, ale i pro další polní druhy a tím podpořit celkovou biodiverzitu a ekologickou stabilitu oblasti.

Snahou projektu je zvýšení početnosti koroptví. Při úspěšném vyvedení mláďat a minimální predaci je koroptev schopna vyvést až 20 mláďat za sezónu, což může v ideálním případě znamenat až desetinásobný růst populace během jednoho roku.

Výběr míst, kde budou opatření realizována, byl velmi pečlivý. Mezi hlavní kritéria patřily:

• Výskyt koroptví v okolí, který zvyšuje šanci na osídlení nově vytvořených biotopů.
• Vzdálenost od lesa minimálně 200 metrů, aby se snížilo riziko predace.
• Přilehlost polních cest, které koroptve často využívají zejména během vyvádění kuřat.

Proč u nás téměř vymizely koroptve polní? Je na vině predace, nebo stav naší zemědělské krajiny? A co pro jejich návrat můžeme udělat? To se dozvíte z filmu Koroptev polní v ráji i pekle zemědělské krajiny, který vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Námět, scénář a režie: Václav Hlaváč.